Každý z nás má v hlavě ten hlas, který říká „to nedáš“. To je náš vnitřní sabotér – strach z neúspěchu, odmítnutí nebo změny.
Nejprve si uvědomte, že tento hlas není realita. Je to naučený vzorec, často z minulosti. Pomáhá si ho pojmenovat – třeba „Kritik“ – a oddělit ho od sebe.
Důležitým krokem je vědomě reagovat jinak. Když se sabotér ozve, zeptejte se: „Opravdu je to pravda? Jaký je důkaz?“ Většinou zjistíte, že žádný.
Pomáhá i práce s afirmacemi, vedení deníku nebo rozhovor s koučem. Není to o boji, ale o přijetí a přeprogramování.
Každý krok proti strachu je výhrou. A čím častěji jednáte navzdory němu, tím slabší sabotér bude.
